Prvním realizačním krokem kolejiště je převedení nápadu z počítače na jednotlivé segmenty a přesné rozkreslení v měřítku 1:1. Které následně přenesu na překližkový podklad segmentů.
Prvním krokem pro vytvoření podkladové dokumentace bylo nakreslení plánku v programu WinTrack. Klíčovou informací pro mne bylo zjištění přesného umístění jednotlivých výhybek a jejich vzájemného propojení a získání představy o poloze jednotlivých křížení a spojek v plánu.
Dalším neméně významným parametrem bylo usnadnění následného překreslení plánku v Autocadu. Který mohu následně jednoduše vytisknout na laserovém plotru a přenést na podklad. Pří finálním pozicování kolejového podloží na předkreslených rámech jsem ale narazil na jednu nepříjemnost, a sice drobné nepřesnosti návaznosti jednotlivých kolejí v řádu desetin milimentru, pravděpodobně způsobenými úhlovými pohyby a přesuny jednotlivých výhybkových elementů.
Jednou z výhod plánování v Autocadu pro mne byla možnost jednoduché modifikace skrytého nádraží. Jehož cílem bylo zvýšení vzdálenosti mezi tunelovým portálem a první výhybkou skrytého nádraží, kdy v originálním návrhu se tunelové portály kryjí s napojením výhybek skrytého nádraží. Toho bylo ale dosaženo při současném snížení počtu skrytých kolejí z 5 na 3 (viz níže). Toto by ale vzhledem k vysokému počtu odstavných a jiných kolejí na kolejišti neměl být významný problém.
Další uvažovanou změnou je vynechání skladu sypkých materiálu na levém spojovacím dílu. Tato modifikace je v tuto chvíli pouze ve stavu úvah a na plánku jsou stále zakresleny příslušné koleje. Odstranění skladu mi v budoucnu umožní do této části vybudovat náznak městské nebo vesnické zástavby. Na tuto skutečnost mě navedla jedna z reakcí na modelářském fóru.